Tandemový seskok – zážitek na celý život

Výskok z letadla
Výskok z letadla

Velmi dlouhou dobu jsem přemýšlela nad tím, jaké má člověk pocity, když sleduje krajinu z ptačí perspektivy zavěšen na padáku, a co prožívá při volném pádu. Myšlenka to byla tak intenzivní, že se mi často vkrádala do snů, ve kterých jsem poletovala sem a tam s takovou lehkostí, že jsem měla ráno po probuzení chuť otevřít okno a zjistit, jaká je skutečnost. Naštěstí mé vystřízlivění bylo rychlejší než uskutečnění takového činu.

S vědomím, že pokud to nezažiji doopravdy, nikdy tak nenaleznu klid, jsem začala v únoru hledat informace o seskocích na internetu. Netrvalo to dlouho a na stránkách dlouholetého reprezentanta ČR v parašutismu (a posléze i mého tandempilota) Radka Šímy  http://www.funtandem.cz/  jsem nalezla vše potřebné.

Po výskoku z letadla
Po výskoku z letadla

Profesionalita Radka se projevila ihned od počátku vzájemné komunikace, kdy na mé další písemné dotazy odpovídal obratem a v momentě plánování termínu respektoval i můj rozmarný vrtoch uskutečnit seskok v období kvetení řepky olejky, jejíž barva dokáže krajinu rozzářit do žluta.

Před blížícím se dnem „D“, který byl stanoven na neděli 4. května 2008, jsem pravidelně sledovala  předpovědi počasí, které se mi nezdály zrovna přívětivé, a cestou z práce pozorovala dennodenně řepku, v jakém stupni rozkvětu se nachází. Den před realizací snu jsem byla poněkud na rozpacích, zda se tento vůbec uskuteční, protože bylo zataženo s občasnými přeháňkami. S Radkem jsem ale byla domluvená, že mi v případě nutnosti odložení termínu z důvodu nepřízně počasí zatelefonuje.

Navzdory katastrofickým sobotním vizím bylo nedělní ráno prozářené sluncem a bez mráčku, počasí „na objednávku“. Během cesty na letiště do Prostějova jsem sledovala blížící se oblačnost. Nevadilo mi to. Naopak, byla jsem ráda, že se situace vyvíjí tímto způsobem,  protože dle mého názoru mraky jen umocní celkový prožitek a navíc na fotografiích z estetického hlediska vypadají dramaticky.

 

Volný pád
Volný pád
Užívám si volný pád a výhled po okolí
Užívám si volný pád a výhled po okolí

V 10 hodin jsme přijeli na letiště, kde má Radek základnu. Příprava na seskok trvala asi 15 minut během které jsem si oblékla kombinézu, rukavice, byly mi zapůjčeny ochranné brýle a šátek na hlavu, protože ve 4.000 m bylo odhadem kolem 0 stupňů C (napadlo mě: „To aby mi zimou při tom fofru neupadly uši…“). Dále mě Radek ustrojil do speciálního postroje a seznámil s celým průběhem seskoku, s činností při výskoku a saltu, za volného pádu, na padáku a se stylem přistání. Příjemné vystupování Radka zmírňovalo mé napětí, které vzrostlo ve chvíli, kdy jsem si krátce po instruktáži nemohla vzpomenout, jakou pozici rukou mám mít při výskoku z letadla. Radek z toho nedělal vědu a instruktáž ochotně zopakoval. Mírná nervozita přeci jen vykonala své.
Do letadla jsme nastoupili v 10.30 hod. společně s kameramanem, který zaznamenal čas strávený v letadle, volný pád a moment přistání. Je to skvělá upomínka, kdy můžete tento jedinečný zážitek opakovaně prožívat, vidět ho očima jiné osoby, všimnout si dalších detailů a hlavně se podělit o své pocity s rodinou a přáteli. Z okýnka jsem sledovala souvislou bílou vrstvou mračen připomínajících načechranou peřinu, nad kterou jsme vystoupali. Radek mi průběžně ukazoval dosaženou výšku a konverzací zmírňoval narůstající nervozitu. S blížícím se momentem opuštění letadla si mě tandempilot  pevně připojil k sobě a vše zkontroloval. Vstáváme a já mám možnost vidět z otevřeného nakloněného hlučného turboletu hlubinu pod sebou, kde mezi mraky prosvítala krajina a městečka.To byl pro mě ten nejnapínavější okamžik. Před námi vyskákalo pár parašutistů a v momentě, kdy jsme se blížili na řadu my (smířená s tím, že již nelze couvnout a jistě s vykulenýma očima), byl náš skok zmařen z důvodu turbulence. Opět usedáme a čekáme. Radek vtipkuje, že mám prodloužený vyhlídkový let (byl přibližně dvacetiminutový), a jak se také vzápětí ukazuje, druhý pokus se uskutečňuje z výšky 4.300 m, tedy 300 m navíc, než byl původní plán. Další příjemný bonus.

Volný pád trval přibližně 1 minutu při rychlosti 215 km/h. Radek mi ještě v letadle radil,ať dýchám při letu nosem, ale pod náporem tak silných prožitků, jako je pohled dolů, odpoutání se od podlahy letadla a na výskok bezprostředně navazující salto … (3v1)… jsem doporučení rázem vypustila z hlavy. Nikdy bych nevěřila, že dokážu otevřít ústa tak dokořán, ale fotodokumentace to dokazuje. Určitě jsem řvala jako lev. Nevím, nevnímala jsem to. To, že letím s otevřenou pusou jsem si uvědomila až ve chvíli, kdy mi při té rychlosti začalo být zima na zuby. Dokonce se mi posléze podařila zaznamenat i přítomnost našeho společníka a usmát se do kamery. Tato fáze seskoku, kdy se řítíte s rozevřenými pažemi vysokou rychlostí k zemi, pro mě byla nejvíce napínavá. Asi ve výšce 1500 metrů nad zemí otevíráme hlavní padák. S mým velkým potěšením provádíme průlet mrakem, který jsem si tolik přála. Od této chvíle nastává přibližně šestiminutový let, během kterého mě Radek seznamuje s okolní krajinou a vesnicemi. Řepka nezklamala. Svou barvou oživuje prostory mezi hnědými a zelenými políčky přerušované pásy stromů. Pozvolné klesání v tichu se mění ve chvíli, kdy mě tandempilot předává řízení. Houpání doleva a doprava střídájí ukázky stavu bez tíže. Opět se hlasitě projevuji, což již vnímají i rodinní příslušníci čekající na letišti. Letíme sami, kameraman čeká na zemi, aby zachytil naše hladké přistání. 

Co dodat na závěr? Seskok byl pro mě odpoutání se od běžných starostí plynoucích dnů a ten největší adrenalin v mém životě. Myslíte, že jsem konečně našla svůj klid? Ano, ale jen částečně. Toužím to absolvovat znovu.   

Radku, děkuji. Andrea

Další fotografie z této akce naleznete v naší fotogalerii.

3 odpovědi na “Tandemový seskok – zážitek na celý život”

  1. Andreo,přesně s touto společností a s Radkem skákal minulý týden náš nejlepší kamarád.Byl to obrovský zážitek i pro nás a já o seskoku od té doby silně uvažuju.Díky za fajn povídání,nejen o tandemovém seskoku,ráda si sem chodím počíst,načerpat informace a pokochat se krásnýma fotkama.Za pár dní nás čeká Karpáthos a i díky vám se na něj těším čím dál víc!Vidím že jste letos absolvovali Kalymnos,který mám do budoucna také v užším výběru.Těším se na další zajímavé počtení….ahoj Soňa

  2. Ahoj Soňo, jak už o seskoku začínáš uvažovat, jsi na nejlepší cestě k realizaci… :o)
    Kalymnos jsme uskutečnili loni. Letos jsme byli na Santorini (vrátili jsme se včera). Bohužel ke Kalymnosu máme hotovou jen fotogalerii a úvodní článek. Na dalších příspěvcích pracujeme. Andrea

  3. Ahoj Andreo!
    Utíká to,utíká a za pár týdnů dojde i na zvažovaný Kalymnos.Ještě před odjezdem mrknu,jestli jste nestihli doplnit nějaké informace o tomto ostrově.Fotky máte moc hezké,obzvlášť ty z Telendosu mi udělaly radost.Jinak seskok se ještě nekonal 8-).Soňa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *