Řecká inspirace: Souvlaki

Na souvlaki v Řecku narazíme téměř všude. Dostaneme je v pouličních stáncích rychlého občerstvení stejně jako v tavernách nebo hotelích. Podobně jako na „Stifado“:[http://www.rektorikl.cz/?p=18], existuje i na souvlaki celá řada receptů, které se liší jak použitým druhem masa, tak i kořením.

/—html
Příprava souvlaki na lodním výletě - Lefkada
\—

Během experimentů jsem si vytvořil recept, který mi nejvíce připomíná chuť souvlaki, jež jsme jedli při našem pobytu na Lefkadě. Souvlaki je špíz z nakládaného, okořeněného masa. Maso lze použít téměř jakékoliv – v Řecku jsem se setkal s kuřecím, vepřovým a v některých tavernách také s jehněčím. Na rozdíl od různých špízů, jak je známe z českých restaurantů, neobsahuje zeleninu a ani slaninu či různé klobásy.

Souvlaki z kuřecího masa

Suroviny (pro 2 osoby): asi 1/2 kg kuřecího masa (prsa nebo stehenní řízky), 1 citron, sůl, asi 1/2 dcl olivového oleje, česnek (asi 2-3 stroužky), oregano, pepř.

Postup přípravy: nejlépe den předem si připravíme a naložíme maso. Kuřecí maso nakrájíme na menší kostky, pokud možno stejně velké. Ve větší misce rozmícháme olivový olej s prolisovaným česnekem, citronovou šťávou a kořením. Pak do misky přidáme nakrájené kostky masa, promícháme a uzavřené necháme marinovat v ledničce do druhého dne. Před přípravou napíchneme maso na jehlu nebo špejle (doporučuji namočit den předem do vody) a necháme trochu okapat olej. Za občasného obracení grilujeme asi 15 až 20 minut podle teploty na dřevěném uhlí nebo v elektrickém grilu. Lze také použít grilovací pánev. Maso by mělo zůstat pěkně šťavnaté, nemělo by být vysušené nebo krvavé. Podle potřeby lze potřít zbylou marinádou nebo olivovým olejem.

/—html
Souvlaki
\—

Hotové souvlaki podáváme se zeleninovým salátem a čerstvým pečivem. V Řecku je dostanete také velmi často se smaženými hranolky a malou zeleninovou oblohou. Podle mne jsou ale nejlepší v chlebové placce (pita nebo arabský chléb) s tzatziki nebo alespoň se zakysanou smetanou.
V různých řeckých obchůdcích s místními produkty lze také koupit směs koření na souvlaki. Podle oblasti obsahuje tato směs sůl, oregano, mletou papriku, rozmarýn, tymián a různé další koření. Moje vyzkoušená varianta je s rozmarýnem a tymiánem (všeho přiměřeně, jak praví klasik v jedné mé oblíbené pohádce) – tato kombinace je velmi vhodná na souvlaki z jehněčího masa.

Pita chléb je snadné si také upéct doma v troubě nebo v krbu podle následujícího receptu:

Suroviny: 500 gramů hladké mouky (používám směs bílé pšeničné a celozrnné v poměru 1:1), 3 lžičky olivového oleje, lžička soli, balíček sušených nebo kostka živých kvasnic, kávovou lžičku cukru a asi 3 dcl vlažné vody.
Postup: Nejdříve si připravíme kvásek z kvasnic, cukru a trochy vody. Necháme asi 10 minut odležet. Mezitím smícháme mouku se solí v hlubší misce. Do mouky přelijeme kvásek, přidáme olej a vypracujeme tuhší těsto. Podle potřeby přidáme mouku nebo vlažnou vodu. Po vypracování těsta ho necháme asi půl hodiny kynout. Potom ho ještě párkrát prohněteme a rozdělíme asi na 8 až 10 dílů. Tyto vyválíme na placky a necháme ještě chvíli odpočinout. Pečeme v troubě nebo v grilu na plechu, dokud nedostanou lehce zlatavou barvu. Placky se během pečení lehce nafouknou. Pita chléb doma podávám hlavně jako přílohu ke grilovanému masu. Placky tak často nahradí také talíř, když maso servírujeme přímo na ně.
Při podávání se souvlaki je rozdělím na půlku, do dutiny, která vznikne nafouknutím placky, vložím kousky souvlaki sundané z jehly a zaleju několika lžičkami zakysané smetany. Teplé kousky masa s kořením, olejem a smetanou vytvoří skvělou omáčku, která zdůrazní chuť použitého koření a citronu.

Recenze: Olivová kuchařka

Nakladatelství „Grada“:[http://www.grada.cz] jsem si vždy spojoval nejdříve s počítačovou literaturou, posléze s ekonomickými a manažerskými publikacemi. Najednou jsem uviděl známé logo na první pohled báječně vypadající titulní stránce knihy, určené spíše pro gurmány, kuchaře a znalce, „Olivová kuchařka – jídlo jako lék“:[http://www.grada.cz/katalog/seznam/olivova-kucharka/]. Autorky Jarmila Teplíková, Lenka Světová a Dagmar Derré odvedly perfektní práci. Kuchařka je plná inspirativních fotografií a ještě většího množství receptů na jídla, jež obsahují olivový olej nebo olivy. Musim se přiznat: jak jsem ji vzal z police v knihkupectví k prolistování, tak jsem ji již z ruky nedal, no teda, musel jsem ji ještě na chvilku půjčit u pokladny…

/—html
Přebal knihy Olivová kuchařka
\—

Úvod knihy je věnován vlivu olivového oleje na zdraví člověka, výběru toho správného oleje, jeho druhům, vadám, správnému uskladnění, používání a v neposlední řadě samotným olivám. Další kapitoly mají standardní členění – recepty na předkrmy a chuťovky, pomazánky a dipy, polévky, saláty a zálivky, omáčky, marinády, majonézy, recepty s masem, bezmasé, těstoviny. Zajímavě vypadá kapitola Labužnické recepty. Takové recepty jako například paštičky plněné kuřecím masem a olivami, salát z králíka s pomeranči a parmezánem nebo jehněčí kotletky v medovo-balsamikové omáčce určitě stojí za vyzkoušení. V závěru knihy nalezne čtenář recepty na pizzy, slané koláče, pečivo a sladkosti. Inspirativní je také kapitola nazvaná Konzervace oliv a ochucené oleje. Nalezneme zde například recept na marinované olivy s pomerančem, nakládané olivy s česnekem nebo několik druhů bylinkových olejů.  Závěrečné stránky jsou věnovány pěstování, sklizni a lisování oleje. Ženy najdou kapitolu věnovanou použití produktů z oliv v kosmetice.

Tato kuchařka dostala u mne na nějakou dobu čestné místo na vrcholu kuchařkové pyramidy a určitě na něm ještě chvíli vydrží.

Řecká inspirace: Nakládaný sýr

V řeckých tavernách jsme si několikrát objednávali nakládaný sýr feta v olivovém oleji s bylinkami. Několik skleniček jsme si vždy i nakoupili v místních obchůdcích s kořením, medem a dalšími místními specialitami. Zásoby však nebyly bezedné a rychle jsme sýr snědli. Několikrát jsem už trpěl nezktrotnou chutí na tento sýr. Nakonec jsem v jednom nejmenovaném supermarketu podlehl vábení modré krabičky obsahující sýr typu feta, sice vyrobeném v Dánsku, ale co nadělám. Postupně také vznikl následující recept, jehož výsledek se alespoň trochu podobá chuti uschované ve vzpomínkách.

Pokračovat ve čtení „Řecká inspirace: Nakládaný sýr“

Lefkada III – Vassiliki a Sivota

Třetí díl povídání o Lefkadě jsme věnovali jihu ostrova. Cílem výletu bylo letovisko Vasiliki, pláž Agiofylli a rybářská vesnička Sivota, ve které jsme naplánovali večeři, tentokrát ve znamení specialit z čerstvých ryb. Sivotu by neměl minout při návštěvě Lefkady žádný milovník ryb a dalších plodů moře.

Vasiliki – přístavní město v jižní části ostrova. Pro svou polohou na konci hlubokého zálivu a pro dobré povětrnostní podmínky se stalo vyhledávaným střediskem pro windsurfing. Vzdálenost Agios Nikitas – Vassiliki je asi 40 kilometrů.

Pokračovat ve čtení „Lefkada III – Vassiliki a Sivota“

Řecká inspirace: Stifado

Při psaní článku o „plážích Lefkady“:[http://www.rektorikl.cz/?p=17] nás napadlo, že bychom si mohli opět uvařit nějaké řecké jídlo, které nám pomůže zapomenout na pošmourné počasí, jež teď panuje v české kotlině. Nakonec jsme se dohodli na Stifadu. Stifado je řecká klasika – dušené hovězí s cibulí a rajčaty.

/—html
Stifado
\—

Základ názvu stifado pochází ze starořeckého tyfos, což znamená pára. Na vaření je ideální tzv. „pomalý hrnec“, což je litinová nebo keramická nádoba s pokličkou, ve které se jídlo vaří těsně bod bodem varu. Na toto jídlo existuje celá řada různých receptů, které se liší ale jen v drobnostech. Myslím si, že co řecká rodina, tak to jiné provedení stifada. Nakonec jsem si vybral z několika receptů a vyzkoušel kombinaci několika, kterou Vám nyní předkládám k vyzkoušení. Z níže uvedeného množství budou 2 – 3 porce. Pokračovat ve čtení „Řecká inspirace: Stifado“